Energetické zdroje k výrobě tepla a elektřiny

Energetické zdroje - černé uhlíModerní ekonomiky jsou bytostně závislé na dodávkách energií – především elektřiny. Pro energetickou nezávislost a ekonomiku se tak hospodárné využití energetických zdrojů stává klíčovou otázkou.

Zásoby fosilních paliv a uranu jsou omezené, obnovitelné energetické zdroje jsou zase limitovány nízkou účinností a malou spolehlivostí provozu. Výhodná je proto kombinovaná výroba elektrické energie a tepla - tzv. kogenerace. Ta umožňuje díky účinnosti nad 60% ušetřit přibližně 1/3 energetických zdrojů - zejména hnědého uhlí.

Roční náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie jsou pro rok 2013 odhadovány Energetickým regulačním úřadem na 44,4 miliard Kč. Počítá se přitom s dalším nárůstem až o 40% do roku 2020.

Vláda plánuje vynaložit na zvýšené náklady výroby z obnovitelných zdrojů v roce 2012 opět 11,7 miliardy korun. Elektřina pro domácnosti by tak měla v meziročním srovnání v průměru zdražit  o 4,3%. Celkové náklady na podporu obnovitelných energetických zdrojů navíc rostou o zvýšené náklady na stabilizaci energetické soustavy. To platíme každoročně my, spotřebitelé, v ceně elektrické energie. Vysoké náklady na provoz dotovaných energetických zdrojů tak oslabují ekonomiku a čerpají peníze na rozvoj nových technologií.

Hnědé uhlí

  • využití: tepelné elektrárny, teplárny
  • těžba v ČR: 43 milionů tun ročně
  • podíl na výrobě el. energie: 46,3%

Černé uhlí

  • využití: koksárny, tepelné elektrárny
  • těžba v ČR: 11,2 milionů tun ročně
  • podíl na výrobě el. energie: 7%

Plyn

  • využití: lokální topení, teplárny
  • těžba v ČR: Břeclavsko
  • dovoz: Ruská federace, Norsko

Jaderné palivo

  • využití: jaderné elektrárny
  • podíl na výrobě el. energie: 33%
  • dovoz: Ruská federace

Obnovitelné energetické zdroje a dotace

Podíl na spotřebě (GWh/ %) Výše zeleného bonusu (Kč/MWh)
vodní elektrárny 2 789,4/ 47,4% 860-2240 dle stáří a typu
biomasa 1511,9/ 25,8% až 3 550 dle druhu
fotovoltaické elektrárny 615,7/ 10,5% až 13 870
větrné elektrárny 335,5/ 5,5% 1790-3180 dle uvedení do provozu
bioplyn a skládkový plyn 598,2/ 10,2% 1530 až 3070

Vyšší náklady na dovoz paliva a elektrické energie snižují konkurenceschopnost ekonomiky a zhoršují dopady krize. Varovným příkladem je největší evropský dovozce elektřiny – Itálie.

Česká republika je třetí nejméně energeticky závislou zemí Evropské unie, ale podíl dovážených energetických zdrojů roste. Energetická náročnost české ekonomiky je přitom 1,4násobek průměru vyspělých zemí OECD, takže je více zranitelná zvýšením ceny. Tlaky ekologických lobby a politických populistů na využívání dalších dovážených a dotovaných energetických zdrojů tak přímo ohrožují zaměstnání tisíců lidí. Podle hodnocení Mezinárodní energetické agentury navíc znamená snížení emisí CO2 v celé EU o 20 % v roce 2020 stejný dopad, který Čína vyprodukuje za pouhé dva týdny! Podpořte proto petici a řekněme společně důrazné NE dalším nesmyslným energetickým experimentům.



© 2018, Všechna práva vyhrazena petičnímu výboru

Podporují Mladí konzervativci Pardubice

Nahoru ↑